﻿&editionNumber=58
&editionVolume=3572

&centralHeader="ZOUFALÉ NĚMECKO"

&mainArticleHeader="AMERIČANÉ A NĚMCI SI VYMĚŇUJÍ ÚDERY V NOVÉ OFENZIVĚ"

&mainArticleText="„Tento útok má zcela jasný cíl: zničení nepřátelských sil. Nejde zde o otázku prestiže. Jde o zničení a vyhlazení nepřátelských sil všude, kde je nalezneme.“ – Vlčí doupě
Před dvěma týdny, na Silvestra, den předtím, než Luftwaffe vyslala přes 1 000 letadel ve snaze ochromit spojenecké letectvo rozmístěné v severozápadní Evropě, zahájili Němci v Alsasku a Lotrinsku operaci Nordwind. Ofenziva probíhá na 70 mil dlouhé frontě tvořené skupinou armád G a vrchním velitelstvím Horního Rýna pod vedením Reichsführera SS Heinricha Himmlera. Přímý čelní útok proti americké 7. armádě byl překvapivě prudký, protože Američané nebyli na jeho rozsah a zuřivost připraveni. Němci dosud nasadili více než 15 divizí, včetně jednotek bojujících z Colmarské kapsy.
Jedním z hlavních německých cílů je zřejmě přerušení zásobovacích tras do Štrasburku postupem přes východní úpatí nízkých Vogéz. Němci však narazili na silně opevněnou část Maginotovy linie a odhodlaný odpor 79. pěší a 14. obrněné divize. Podle současných zpráv svádějí tyto jednotky těžké boje s 21. tankovou divizí ve vesnicích Rittershofen a Hatten a opakované německé pokusy vytlačit americké obránce zatím selhaly.
Luftwaffe má zjevně potíže zajistit dostatek paliva, takže delší lety potřebné k podpoře čela útoku jsou obtížné. Její přítomnost nad bojištěm je proto omezená, ačkoli provedené stíhací-bombardovací mise účinně vytlačovaly Američany z opevněných postavení. Když se Luftwaffe objeví, Focke-Wulfy 190 a Bf 109 jsou pro těžce zkoušené německé pozemní jednotky povzbuzením. Tyto stíhačky napadly během nové ofenzivy mnoho amerických a britských bombardovacích formací, avšak v řadě případů spojenecký doprovod nezkušené německé piloty tvrdě zdecimoval, byť za cenu vlastních ztrát.
Nejtěžší rány při těchto vzdušných bojích utrpěly osádky bombardérů; některá stíhací a bombardovací křídla mají tolik ztrát, že byla stažena z frontové služby. Německé ztráty jsou však nákladnější: k dispozici je jednoduše příliš málo letadel a ještě méně zkušených pilotů schopných čelit stále početnější skupině ostřílených spojeneckých letců."

&secondaryArticleHeader="NĚMCI OPOUŠTĚJÍ ŠPIČKU BELGICKÉHO VÝBĚŽKU, SPOJENCI TLAČÍ Z OBOU STRAN"

&secondaryArticleText="Mohutný německý bombardovací útok a následná vzdušná bitva 1. ledna spolu s pozemní ofenzivou německé 7. armády a 5. tankové armády Spojence místy vyvedly z rovnováhy. Úkol odstranit tento výběžek připadl britské 21. skupině armád na severu a americké 3. armádě na jihu. Plán počítá se spojením u Houffalize, obchvatem útočících sil a jejich uzavřením v kapse. Němci pronikli do výběžku tak agresivně, že odkryli své jižní křídlo americkému protiútoku z prostoru kolem Bastogne.
Před dvěma týdny německý prapor Tigerů, podporující útok 12. tankové divize SS Hitlerjugend proti americkým silám u Wardinu, zničil 15 tanků Sherman. Německé prapory poté provedly ukázkový ústup zadních vojů a navzdory tomuto úspěchu vycítily změnu průběhu bitvy. Němci nyní na celé frontě trpí kritickým nedostatkem paliva, který patří k hlavním překážkám dalšího postupu hlouběji do výběžku a případného proražení západní spojenecké linie. Když 3. ledna konečně začal spojenecký protiútok, mnoho německých jednotek se již z výběžku stahovalo, protože očekávaly spojenecký klešťový manévr. Spojenecké síly další postup zastavily a vytvořily hráz, o niž německá armáda bezvýsledně rozbíjí své válečné stroje.
Nejnovější zprávy uvádějí, že 7. ledna, po řadě neúspěšných pokusů o průlom, německé velení nařídilo stažení všech sil z ofenzivy „Wacht am Rhein“. Týká se to i elitních tankových divizí SS, které sehrály zásadní roli při počátečním průlomu z Arden. Spojenci nyní míří na St. Vith a pronásledují německé jednotky zpět členitým lesním terénem. V bitvě, která se stala dosud největším střetnutím amerických sil v této válce, padly desítky tisíc pěšáků. Američané proti nejsilnějším jednotkám německé obrany prokázali odhodlání v rozsahu, jaký evropské bojiště dosud nevidělo. Německá armáda je v plném ústupu a bojem se vrací k Siegfriedově linii, kde chce přeskupit síly, opravit těžké zbraně a doplnit zásoby."

&fakeArticle1Header="AMERICKÉ ESO MAJOR THOMAS MCGUIRE PADL V BOJI S JAPONSKÝMI STÍHAČKAMI ZERO"

&fakeArticle2Header="SOVĚTI POSTOUPILI PŘI VELKÉ OFENZIVĚ V POLSKU O 25 MIL"